1
00:00:02,042 --> 00:00:03,625
Víme, jak to bylo.
2
00:00:03,875 --> 00:00:05,417
Odpověděl na váš dopis.
3
00:00:05,833 --> 00:00:09,167
A tím začala vaše nečekaná
korespondence a tak dále.
4
00:00:09,167 --> 00:00:11,542
Pojďme se vrátit znovu k tomu,
jak to celé s vámi
5
00:00:11,542 --> 00:00:13,342
a Johnem F. Donovanem začalo.
6
00:00:14,458 --> 00:00:15,958
Bylo mi právě jedenáct.
7
00:00:15,958 --> 00:00:18,458
Děti ve škole se mi
jako nováčkovi posmívaly.
8
00:00:18,833 --> 00:00:20,417
– Ruperte!
– Promiňte.
9
00:00:20,417 --> 00:00:22,208
S mámou jsem už skoro nemluvil.
10
00:00:22,417 --> 00:00:24,150
Přišel jsem o všechny sny.
11
00:00:24,958 --> 00:00:27,750
Zůstal mi jen John.
12
00:00:28,625 --> 00:00:30,292
Myslíš, že nám tohle projde?
13
00:00:30,417 --> 00:00:32,550
Jo. A na Vánoce dostaneš poníka.
14
00:00:33,000 --> 00:00:35,125
On ale měl všechno.
15
00:00:35,917 --> 00:00:38,250
Fanoušky, slávu,
16
00:00:39,417 --> 00:00:40,267
lásku.
17
00:00:40,333 --> 00:00:42,667
Jsem nejšťastnější člověk na světě.
18
00:00:42,708 --> 00:00:45,083
Tehdy se někteří lidi začnou ptát,
19
00:00:46,250 --> 00:00:47,850
jestli to celé není lež.
20
00:00:49,208 --> 00:00:51,625
Před pěti lety jsem
napsal dopis Johnu F. Donovanovi.
21
00:00:51,792 --> 00:00:54,542
Bylo bláhové myslet si,
že odpoví, ale stalo se.
22
00:00:56,250 --> 00:00:57,517
Je mi jen jedenáct,
23
00:00:57,833 --> 00:01:01,000
ale až vyrostu, budu jako on.
Budeme spolu hrát ve filmech.
24
00:01:01,000 --> 00:01:02,500
Ruperte, tohle sis vymyslel.
25
00:01:02,500 --> 00:01:03,417
Je to pravda!
26
00:01:03,417 --> 00:01:05,708
Lžeš a lžeš už roky.
27
00:01:05,708 --> 00:01:07,667
Nic jsem neřekl!
28
00:01:07,833 --> 00:01:10,875
Napsal jsi nebo nenapsal jsi tomu klukovi?
29
00:01:11,000 --> 00:01:12,667
Máte kamaráda na dopisování?
30
00:01:12,958 --> 00:01:15,000
Píšete si s dítětem, Johne?
31
00:01:15,292 --> 00:01:16,142
Dál.
32
00:01:19,042 --> 00:01:21,875
Už nikdy mu nebudeš psát.
Rozumíš?
33
00:01:24,208 --> 00:01:25,875
Tak proč teď chcete ty dopisy vydat?
34
00:01:25,875 --> 00:01:27,275
Je to už dvanáct let.
35
00:01:27,292 --> 00:01:29,458
Hodně se toho změnilo.
36
00:01:30,042 --> 00:01:30,958
Jde o nás.
37
00:01:30,958 --> 00:01:33,425
Jde o to, co chceme,
po čem toužíme.
38
00:01:34,125 --> 00:01:36,125
Proč by se měl umělec otevírat?
39
00:01:36,500 --> 00:01:38,033
Proč nám na tom záleží?
40
00:01:40,667 --> 00:01:44,042
Připadá mi, že jsem všechno pokazil.
41
00:01:45,083 --> 00:01:47,000
A jestli sem nepatřím…
42
00:01:48,292 --> 00:01:52,000
Co když jsem někomu
ukradl jeho místo?
43
00:01:53,375 --> 00:01:54,792
Otázka zní,
44
00:01:54,792 --> 00:01:58,833
jak bys mohl někomu ukrást
místo, které patří jen tobě.
45
00:02:00,208 --> 00:02:01,708
Mami? Můžu tu dneska přespat?
46
00:02:01,958 --> 00:02:04,492
Můžeš tu zůstat třeba do konce života.
47
00:02:22,042 --> 00:02:23,042
„Drahý Ruperte,
48
00:02:25,292 --> 00:02:28,292
nedokážu si vybavit jiného
tak jedinečného přítele.
49
00:02:28,750 --> 00:02:31,350
Nikdo nebude rozumět tomuto přátelství.
50
00:02:35,000 --> 00:02:37,333
Dokud to po něm nebudeš chtít.“
51
00:02:42,000 --> 00:02:43,067
Překlad: L_O_U_S