1 00:00:02,042 --> 00:00:03,625 Víme, jak to bylo. 2 00:00:03,875 --> 00:00:05,417 Odpověděl na váš dopis. 3 00:00:05,833 --> 00:00:09,167 A tím začala vaše nečekaná korespondence a tak dále. 4 00:00:09,167 --> 00:00:11,542 Pojďme se vrátit znovu k tomu, jak to celé s vámi 5 00:00:11,542 --> 00:00:13,342 a Johnem F. Donovanem začalo. 6 00:00:14,458 --> 00:00:15,958 Bylo mi právě jedenáct. 7 00:00:15,958 --> 00:00:18,458 Děti ve škole se mi jako nováčkovi posmívaly. 8 00:00:18,833 --> 00:00:20,417 – Ruperte! – Promiňte. 9 00:00:20,417 --> 00:00:22,208 S mámou jsem už skoro nemluvil. 10 00:00:22,417 --> 00:00:24,150 Přišel jsem o všechny sny. 11 00:00:24,958 --> 00:00:27,750 Zůstal mi jen John. 12 00:00:28,625 --> 00:00:30,292 Myslíš, že nám tohle projde? 13 00:00:30,417 --> 00:00:32,550 Jo. A na Vánoce dostaneš poníka. 14 00:00:33,000 --> 00:00:35,125 On ale měl všechno. 15 00:00:35,917 --> 00:00:38,250 Fanoušky, slávu, 16 00:00:39,417 --> 00:00:40,267 lásku. 17 00:00:40,333 --> 00:00:42,667 Jsem nejšťastnější člověk na světě. 18 00:00:42,708 --> 00:00:45,083 Tehdy se někteří lidi začnou ptát, 19 00:00:46,250 --> 00:00:47,850 jestli to celé není lež. 20 00:00:49,208 --> 00:00:51,625 Před pěti lety jsem napsal dopis Johnu F. Donovanovi. 21 00:00:51,792 --> 00:00:54,542 Bylo bláhové myslet si, že odpoví, ale stalo se. 22 00:00:56,250 --> 00:00:57,517 Je mi jen jedenáct, 23 00:00:57,833 --> 00:01:01,000 ale až vyrostu, budu jako on. Budeme spolu hrát ve filmech. 24 00:01:01,000 --> 00:01:02,500 Ruperte, tohle sis vymyslel. 25 00:01:02,500 --> 00:01:03,417 Je to pravda! 26 00:01:03,417 --> 00:01:05,708 Lžeš a lžeš už roky. 27 00:01:05,708 --> 00:01:07,667 Nic jsem neřekl! 28 00:01:07,833 --> 00:01:10,875 Napsal jsi nebo nenapsal jsi tomu klukovi? 29 00:01:11,000 --> 00:01:12,667 Máte kamaráda na dopisování? 30 00:01:12,958 --> 00:01:15,000 Píšete si s dítětem, Johne? 31 00:01:15,292 --> 00:01:16,142 Dál. 32 00:01:19,042 --> 00:01:21,875 Už nikdy mu nebudeš psát. Rozumíš? 33 00:01:24,208 --> 00:01:25,875 Tak proč teď chcete ty dopisy vydat? 34 00:01:25,875 --> 00:01:27,275 Je to už dvanáct let. 35 00:01:27,292 --> 00:01:29,458 Hodně se toho změnilo. 36 00:01:30,042 --> 00:01:30,958 Jde o nás. 37 00:01:30,958 --> 00:01:33,425 Jde o to, co chceme, po čem toužíme. 38 00:01:34,125 --> 00:01:36,125 Proč by se měl umělec otevírat? 39 00:01:36,500 --> 00:01:38,033 Proč nám na tom záleží? 40 00:01:40,667 --> 00:01:44,042 Připadá mi, že jsem všechno pokazil. 41 00:01:45,083 --> 00:01:47,000 A jestli sem nepatřím… 42 00:01:48,292 --> 00:01:52,000 Co když jsem někomu ukradl jeho místo? 43 00:01:53,375 --> 00:01:54,792 Otázka zní, 44 00:01:54,792 --> 00:01:58,833 jak bys mohl někomu ukrást místo, které patří jen tobě. 45 00:02:00,208 --> 00:02:01,708 Mami? Můžu tu dneska přespat? 46 00:02:01,958 --> 00:02:04,492 Můžeš tu zůstat třeba do konce života. 47 00:02:22,042 --> 00:02:23,042 „Drahý Ruperte, 48 00:02:25,292 --> 00:02:28,292 nedokážu si vybavit jiného tak jedinečného přítele. 49 00:02:28,750 --> 00:02:31,350 Nikdo nebude rozumět tomuto přátelství. 50 00:02:35,000 --> 00:02:37,333 Dokud to po něm nebudeš chtít.“ 51 00:02:42,000 --> 00:02:43,067 Překlad: L_O_U_S